Poznámky z knihy Vždycky se může začít znovu. Autor: David Torkington. Karmelitánské nakladatelství.

Při modlitbách nás bude neustále něco vyrušovat - alespoň na tomto světě. Nesoustředěnost nepovažujte za znak toho, že se neumíme modlit. Pokud nás 100x během modlitby cosi vyrušilo a my jsme se opět vrátili k modlitbě, znamená to, že jsem 100x překonali nesoustředěnost a opět upřeli pozornost k Bohu. Řekli jsme 100x "ne" sobě a 100x "ano" Bohu. Projevili jsme 100x nesobeckou lásku, která nám umožnila zemřít svému sobectví, jež ovládá i ty nejlepší z nás.

Poznámky z knihy Vždycky se může začít znovu. Autor: David Torkington. Karmelitánské nakladatelství.

Nevěřím příliš na okamžitou proměnu, alespoň ne v případě nápravy mravů u jedince s pochybným charakterem, ale vím, že láska dokáže člověka změnit mnohem účinněji než jakákoli jiná lidská zkušenost. Pokud je tato láska živena stejným duchem oběti, který se ztělesnil v životě Kristově, pak se v tomto procesu tvoří nový člověk.
Boží láska má moc proměňovat lidi tím, že neustále "dobíjí" naši lásku lidskou, jež je i u těch nejlepších z nás tak nestálá a nevypočitatelná.

Poznámky z knihy Vždycky se může začít znovu. Autor: David Torkington. Karmelitánské nakladatelství.

Největším darem, jakého se mi v životě dostalo, je Boží láska. Nejprve jsem ji čerpal z pevného, láskyplného sepětí s matkou. Ale přijde čas, kdy se nás dotkne Boží síla. toužíme po něčem či Někom vyšším a ušlechtilejším, po Někom, kdo slibuje naplnění. Tolik úvod knihy.

"To ti šila babička?" ptali se mě často lidé, když jsem měla na sobě něco nového. Moje babička nám se sestrou šila krásné oblečení a různé další doplňky. Kupovaly jsme na to spolu s ní v obchodech hezké levné látky a pak jsme společně vymýšlely nové vzory a střihy a moc nás to bavilo. .

Bylo se na co dívat, když jsme vytahovaly všechny ty krásné věci! A když jsme je nosily, sklízely jsme za to vždycky pochvalu a pozornost. A zvlášť podařené kousky jsme rády no- sívaly s patřičnou hrdostí. Vyrůstala jsem v početné rodině, a tak každý nový kus oblečení znamenal mnoho a my jsme si toho náležitě vážily.
Takovou pochvalu a společnou radost dnes prožívám daleko vzácněji. Nebo se snad mýlím? Možná jsme příliš zabraní sami do sebe, a když je kolem nás něco krásného a hodného ocenění, tak si toho ani nevšimneme... 

aneb je cosi zkaženého v nás ...

Opět se mi potvrdilo, že v politice jde především o peníze a moc. Politikům nejde o nás lidi, ale o jejich zájmy (a naše peníze). A využívají k tomu všechny možné i nemožné prostředky! Tak takhle se to určitě může jevit (a jeví), podle toho, co je nám předkládáno (v televizi, na internetu, ...).
Nelze ovšem všechny házet do jednoho pytle. Jak byste se cítili, když byste v práci pracovali převážně všichni poctivě a jen pár lidí by pracovalo špatně. Roznášeli by pomluvy, hádali by se mezi sebou a výsledky žádné. Jiní lidé, kteří by neznali opravdovou situaci ve firmě, a viděli by pouze celkový pohled z vnějšku, by vás hodili do stejného pytle s těmi, co pracují špatně? Řekli byste – je to nespravedlnost !!! To se nedá takhle posuzovat. Ale stejně tak je to i s lidmi v politice. Je jich spoustu dobrých a dobře pracujících (a nejsou vidět), ale pár lidí jim to kazí...

Jak se modlit, když máme životy zavalené prací a starostmi? Jak najít cestu k modlitbě?